Fascial Distortion Model (FDM) je specifický terapeutický model, který příčinu různých potíží/úrazů měkkých tkání, omezení motorické funkce a bolesti pohybového aparátu připisuje vzniku jedné nebo kombinaci několika ze šesti dosud známých fasciálních distorzí. Tyto distorze mohou vznikat v různých částech/vrstvách lidského těla. Terapie příslušné distorze vede k velmi rychlé, efektivní a mnoha způsoby zjistitelné redukci bolesti a zlepšení pohyblivosti.

FDM je možné zařadit do oblasti manuální medicíny. Základní principy FDM mohou být využity v řadě zdravotnických oborů, největší efekt však má při léčbě poruch pohybového aparátu a akutní nebo chronické bolesti.

FDM používá svůj specifický a individuální proces diagnostiky, pro kterou jsou nejdůležitější tři oblasti. Zvláštní důraz je kladen na řeč těla, kterou pacient používá během popisu své bolesti. Pokud jsou správně interpretována intuitivní gesta pacienta, je možné přesně určit konkrétní typ fasciální distorze. Pro kompletní FDM diagnostiku je dále nezbytná celková anamnéza pacienta včetně znalosti mechanismu vzniku potíží a série specifických pohybových testů.

Mezi největší benefity FDM patří efektivní diagnostika a následně individuálně a specificky zvolená manuální terapie, která vede k rychlé úlevě od potíží. 

Efektivní využití FDM je vždy závislé na odborných znalostech terapeuta, jeho praktických zkušenostech s touto technikou a na jeho celkovém přístupu k terapii pacienta.

Název terapeutického modelu FDM se skládá ze tří slov:

Fascia

Fascie jsou pojivové tkáně, které jsou z pohledu FDM klíčem k diagnostice a následné léčbě potíží s pohybovým aparátem. Vědečtí pracovníci v oblasti medicíny z celého světa důležitost fasciálního systému v lidském těle neustále prokazují řadou odborných studií. Tento celosvětový trend podporuje základní „logiku“ FDM.

Distortion

Distorze je označení pro „překroucení“, deformace nebo dislokace v pojivových tkáních. Cílem každé FDM terapie je opravit diagnostikované fasciální distorze pomocí cílené specifické terapeutické techniky. Dojde-li k nápravě fasciální distorze, dojde ke snížení nebo úplnému ústupu prvotních potíží.

Model

FDM je klinický terapeutický model. Formuloval ho Stephen Typaldos na základě svých empirických vyšetření. Model zahrnuje specifické fasciální distorze, typická místa jejich výskytu a efektivní terapeutické techniky. Odborníci po absolvování  FDM Basic vzdělávání jsou schopni aplikovat tyto specifické korelace ve své praxi, jsou schopni precizní diagnostiky a následné volby požadovaného léčebného postupu.

Dělení fasciálních distorzí dle FDM

Triggerband (TB)

  • Triggerbandy jsou „zkroucené“ pásy svalových/fasciálních vláken, které mají lineární průběh. Tyto distorze jsou jako švy, které se oddělily, roztrhaly, zkroutily, zvrásnily nebo vymkly. Triggerbandy jsou nejčastějším typem fasciálních distorzí. Obvykle se vyskytují u pacientů, u nichž došlo k opakovanému/chronickému/akutnímu poškození měkkých tkání.
  • Jsou bolestivé

Herniated Triggerpoint (HTP)

  • HTP jsou distorze, při nichž tkáně, které normálně leží pod určitou fasciální vrstvou, narušily své okolí. Tyto distorze se obvykle „vyboulí“ přes sousední fasciální vrstvu a vytvoří lokalizovanou bolest, která může vyzařovat do různých částí těla.
  • Velmi často způsobují TB
  • Jsou bolestivé

Continuum Distortion (iCD/eCD)

  • K CD dochází v případě, že přechodová zóna mezi vazem, šlachou nebo jinou tkání a kostí ztratila schopnost reagovat na vnější síly. Mechanismus vzniku je trakční nebo kompresní síla. CD se obvykle vyskytují v úponových místech a jsou klinicky zodpovědné např. za tvorbu patních ostruh – pokud nejsou léčeny.
  • Jsou bolestivé

Folding Distortion (rFD/uFD)

  • K FD dochází v případě, že se fascie v kloubu nebo kolem něj „podvrtnou“. Tento stav je obvykle způsoben tažnou nebo kompresní silou. FD snižují schopnost fascie chránit se před těmito tlakovými nebo tahovými silami, způsobují nejistotu a často vznikají následkem úrazů.
  • Nejsou bolestivé

Cylinder Distortion (CyD)

  • CyD jsou „zamotané“ část kruhové fascie. Tyto povrchové vrstvy fascie se „zamotají“, když je na ně vyvíjena tahová nebo kompresní síla kombinovaná s torzní nebo rotační silou. Obvykle mají rozptýlenou povahu a pro pacienta je někdy obtížné je najít. CyD jsou přítomny často po chirurgickém zákroku a jsou spojeny s mnoha klinickými projevy, které zobrazují necitlivost, brnění, noční bolestivost a křeče.
  • Jsou bolestivé

Tectonic Fixation (TF)

  • TF jsou definovány jako fyziologické změny, při kterých fasciální vrstvy ztratily svou schopnost klouzat/posouvat se po sobě. Nejčastěji se jedná o oblast kloubů, které byly fixovány nebo měly delší dobu nedostatek pohybu. Obvykle jsou doprovázeny výraznou ztrátou rozsahu pohybu.
  • Nejsou bolestivé

Video ukázky typických gest, která  pacienti intuitivně používají při popisu potíží způsobených jednotlivými distorzemi,  můžete najít v sekci Pro pacienty.